Anka Helfert: Šedý girlandy

Srdečně vás zveme na výstavu Anky Helfert, která byla první letošní prámovou rezidentkou.

Výstava: 13. – 30. 4. 2021
Text k výstavě: Šárka Koudelová

Během právě končící rezidence ve Studiu Prám navázala Anka Helfert na svůj rozpracovaný cyklus „Doorkeepers“.  Kromě zájmu o ochranný, emblematický i démonický význam více či méně stylizované a fantazijní zvířecí figury je autorčinou hlavní motivací k soukromému výzkumu „hlídačů“ našich prahů zejména zkoumání nelidské existence. Nejen kvůli nynější mnohovrstevnaté krizi lidské společnosti považuje Anka nelidské – zvířecí bytí za nadřazené člověku. Vzhledem k archetypální povaze zkoumaného se sochařský motiv podvědomě ustálil na zobrazení šelmy – tvorovi neotřesitelně zvířecího charakteru. Neopomenutelným historickým kontextem sochařského zobrazení elegantního kočičího těla je egyptská sfinga, ať už ve své starověké podobě nebo přeneseném použití v klasickém kánonu. Ančiny šelmy shodně vykazují (ač nenápadné) antropomorfní znaky a hieratickou dominanci. Odlišují se však určitým osvobozením od architektury – nabízí se tedy otázka, co nebo koho hlídají. Nebo jen autorka zobrazuje jejich ostentativní nadřazenost a zrcadlící se lidskou malost?

I přes volnost obou vystavených keramických soch je jejich pozice umocněna umístěním na vysoké sokly a procházející divák tak jednoznačně chápe, že nebesky modrá glazura už jen posiluje roli šelem v prostoru. Čistá a vznešená forma tak kontrastuje s lidským prvkem instalace – téměř písňovou emotivní zpovědí. Text, připomínající beatnické chandry, je tušeným dialogem – snad autorky samy se sebou, se společností nebo s blíže neurčenou nelidskou entitou. Je po výrazném akcentu modrých šelem také druhým prvkem instalace, přičemž třetím je prostorová kresba girland prostupujících celým výstavním prostorem. Neobvyklá formální oddělenost jednotlivých „exponátů“ vytváří vztahový a samozřejmě i materiálový a vizuální trojúhelník – prostor pro diváka.

Ačkoliv Anka materiály, které používá, nestaví prvoplánově do popředí, hmota, ze které vytváří své objekty, má často klíčový význam. Strohost tištěného textu a vizualitu hladké modré glazury ve výstavě doplňuje melancholická pomíjivost papírových květinových girland. Výstavu Anky Helfert můžeme číst jako aktualizaci estetických prvků baroka a symbolismu s téměř pohřební náladou. Prvek, který dal název celé výstavě, však vykresluje v prostoru atmosféru marnosti a posledního večírku. The party is over.