Nade vším visí nevyřčená úvaha o přítomnosti a nepřítomnosti, která je ve figurálním sochařství historicky hluboce zakořeněna. Do struktury svého díla začleňuje problematiku toho, zda je socha něco, co zejména v případě konkrétního portrétu zpřítomňuje ztvárněnou lidskou figuru, nebo naopak zdůrazňuje její skutečnou nepřítomnost. Autenticita detailu, který mluví svým vlastním jazykem, se stala jejím základním vodítkem. Zprvu možná intuitivním, ale prolínajícím se celou její tvorbou.
→ www.veronikadurova.com
Dialog, 2012
Gigantické koleno, 2009 (Symposium Erlbach, Germany)
Ucho, 2013
Kam kráčíš, 2017
Pařát, 2019
Pod stolem, 2017
Kontrapost, 206