Snaží se vytvořit podmínky pro vznik díla zrajícího v časoprostoru, jehož harmonizovanou strukturu narušuje svou fyzickou přítomností. Syntézou těchto dvou aspektů se dílem pokouší evokovat pocit pátrání po elementárních otázkách souvisejících se smyslem naší existence. Již v dobách studia ho zajímalo spíše zobrazování procesu než zobrazování názorů, slov, myšlenek a pocitů. Usiluje o povznesení se nad vlastní individualitu: cílem umělce je dle něj zaujmout universální postoj krystalicky čisté nonverbální formulace – prosté stop nezávazné hry citátů dějin umění, parafrází, ironií, dvojího kódování – a zobrazit, anebo alespoň vizuálně zkoumat jinou realitu vše utvářející nehmotné podstaty.
→ www.jakubroztocil.cz
→ www.instagram.com/jakubroztocil