Tereza Lochmannová: STRATEGIE PŘEŽITÍ
Příjměte pozvání na vernisáž výstavy Terezy Lochmannové: STRATEGIE PŘEŽITÍ
vernisáž: 3.5.2018 od 19:00
výstava: 4.-18.5.2018
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
Kdy zaútočit a kdy se schovat ?
Od dětství si utváříme strategie, jak se zachovat v mezních situacích, jak se vyrovnat s nečekanou událostí, kdy zaútočit a kdy se schovat, kdy vystrčit drápy a kdy se s důvěrou přitulit. Používáme je nevědomě každý den, provázejí nás v období klidu a v krizových chvílích jsou k dispozici jako záchranná brzda. Smysl pro humor, dravost či lhostejnost, “dělání mrtvého brouka” jsou jen příkladem některých z nich. Jsou nejen naším všudypřítomným ochranným obalem, ale také definují naši osobnost. Jak říká Slawomir Mrozek, žít se musí, ale proč, to mi nikdo nevysvětlil. Je tu tedy určitý hnací motor, a pro usměrnění proudu životní energie je zapotřebí jisté obratnosti.
V návaznosti na diplomovou práci Don’t Grow Up, kde děti ponechané bez dozoru objevují skrze smyslové zážitky přírodní a lidské zákony, výstava Strategie přežití toto téma dále rozpracovává. Pod dohledem C. G. Junga a jeho analytické psychologie se na japoském papíře a plátně střetávají fragmenty otisků rytých desek, nalezených a znovuoživených. Witold Gombrowicz zde přispěl k dílu svou posedlostí tématem nedospělosti a symbolického převrácení rolí, kdy mladší sourozenec formuje staršího. Děti a zvířata jsou vypuštěny do ulic a ponechány sami sobě. Hranice idejí jsou ještě neostré a každý si poradí, jak umí. Děti se převléknou za zvířata a zvířata za děti, jejich krutost je nevědomá a proto není nijak trestuhodná. Čas i místo jsou relativní, kosti jsou křehké a světlo ostré jako záblesk dávno vytěsněné nepříjemné vzpomínky. A strategie přežití se teprve utvářejí, ještě je čas a zítřek je daleko.
Technika dřevořezu je obohacena o neortodoxní metody, grafický proces je téměř obrácen naruby, a kombinován s malbou a sprejem. Výsledné obrazy existují často pouze v jediném exempláři. Dřevořez si tak hledá místo na poli současného umění jako právoplatná a živá disciplína. Grafiky jsou tištěny ručním lisem a následně domalovávány, přetiskovány, sprejovány a slepovány. Osobitý proces tvorby a práce s fragmenty dřevěných matric umožňuje vytváření volných asociací a napětí mezi jejich otisky na plátně či japonském papíru. Spojení jemnosti grafické linky s drsnou velkorysostí procesu tisku a malířského gesta vytváří echo k zobrazovaným tématům. Dřevěné desky jsou součástí instalace a opouštějí tak svou tradičně technickou funkci, stávají se samostatnými trojrozměrnými a smyslovými objekty v prostoru.
Tereza Lochmannová (*1990 v Praze) vystudovala pražskou UMPRUM a následně magisterský program na École Nationale Supérieure des Beaux Arts (ENSBA) v Paříži. Absolvovala v roce 2017 současně v ateliéru grafiky a malby. Vystavuje v Paříži i v Praze od roku 2014, její práce byly představeny mimo jiné v rámci kolektivních výstav LUBOK (2016, Galerie Dukan, Lipsko) a Éclosion (2017, Galerie Joseph, Paříž). Uskutečnila několik samostatných výstav, v roce 2016 Animal Militaris (Galerie Artinbox, Praha) a 7xJack (Espace Canopy, Paříž) a v roce 2017 diplomovou instalaci Don’t Grow Up (ENSBA, Paříž). V současné době žije a pracuje v Paříži.
Za mediální podporu děkujeme GoOut.cz