Tekuté písky
Jakub Tytykalo a Veronika Durová spojili své síly a ve společném výstavním projektu s názvem Tekuté písky. Srdečně Vás zveme na vernisáž, která se koná v úterý 21. 7. v 19:00 ve Studiu PRÁM. Výstava je poté k vidění do 4. 8.
—-
Imaginativně laděná práce Jakuba Tytykala v poslední době přirozeně expanduje z jím tradičně využívaných disciplín kresby a malby do média koláže, a dál k objektu a k prostorové instalaci.
Pokud nabízí tvorba jiného umělce prostor pro interakci s touto Tytykalovou aktuální tendencí, je to práce Veroniky Durové: klasické sochařky, která se zabývá tělesným fragmentem coby prostředkem náznaku a intimity osobní výpovědi.
Nedořečenost soch Durové a otevřenost Tytykalovy tvorby tendující k prostorovému vyjádření umožnila spolupráci obou umělců na výstavě Tekuté písky.
Adjektivum v názvu výstavy neodbytně asociuje Baumanovu výstižnou charakteristiku naší doby se silně individualizovanou a proměnlivou společností (Tekutá modernita) a s jedincem zbaveným pout a trvalých vazeb (Tekutá láska).
Stejně tak lze ale hovořit o tekutosti významů v zámlkách fragmentů lidských a zvířecích soch Durové. V Tytykalových dílech sledujeme jakousi nestálou substanci, která se přelévá mezi objekty a postavami, jejichž tvar na sebe vzala právě v okamžiku, kdy jí pro náš zrak umělec zastavil.
V konfrontaci s Tytykalovou tvorbou se neubráníme vzpomínce na klasiky světového surrealismu a s nimi spojenou tradici, ve které má tekutost i pouštní prostor své místo (Dalího Neodbytnost paměti, Tanguyho imaginativní krajiny atp.).
Klasičnost realistického sochařského ztvárnění v díle Durové je však spíš jakýmsi vzdorem nestálosti a tekutosti doby: je snahou nalézt balanc a pevný postoj vyplývající z odkazu evropské kulturní tradice.
Scénografické pojetí výstavní instalace s motivem sochy povstávající z písku, který jí hrozí opět pohltit, nás vtahuje do magického prostoru mimo čas, kde se představy dokáží zhmotnit, a posléze opět rozplynout v tekutých píscích.
FB Event